Uvod

  • Poválečné a postkomunistické dědictví Polska

    V tomto modulu poznáte dva bratrance. Jeden se jmenuje Jan a druhý Marek. Janovi rodiče jsou z Polska, ale nyní žijí ve Spojených státech. Právě se rozhodli, že navštíví svoje rodné město a setkají se se svou rodinou.

    Modul je doplněn mnoha novinovými záznamy a fotografiemi. Zmínění bratranci je našli na půdě Markova domu a výstřižky je přenesly do centra města Wroclaw, kam se chlapci vydali na honbu za dobrodružstvím. Záznamy pocházejí ze dvou období. První z roku 1945, kdy byla Wroclaw připojena k Polsku, a druhý z 80. let, kdy Polsko patřilo ke komunistickému bloku. Tyto záznamy jsou zde porovnávány se současnou Wroclawí. Přestože je Wroclaw nyní moderní pulzující město, nese si v sobě jizvy z temné minulosti, kterou muselo kdysi překonat.

  • 2. Část A – První sníh

    Počasí ten den bylo moc pěkné. Říjen v Polsku může být nádherný. Teplé sluneční paprsky ozařovaly podzimní listy zbarvené dozlatova, když se Jan s Markem procházeli podél řeky Odry a pozorovali odraz stromů v řece. Zastavili se a prohlíželi si majestátní budovu university. A že bylo na co se dívat!        

    Na půdě domu našli předtím staré noviny s obrázky, nějaké pohlednice a samozřejmě taky poznámky psané jejich babičkou a oběma jejich maminkami. Byl v tom docela chaos a některé poznámky byly místy nečitelné, občas chyběla písmena nebo celá slova.

    Jedna z pohlednic je ale zaujala. Pocházela z období mezi válkami, z doby, kdy Wroclaw ještě patřila k Německu. Marek nemohl žádnou z budov na obrázku poznat, protože je znal jen s barevnými fasádami. Ale jméno Plac Nowy Targ znal. Konečně došli na místo, kam mířili. Ale ukázalo se, že nevypadá vůbec jako na té pohlednici.

    Náměstí Nowy Targ na pohlednici, kterou našli Marek a Jan na půdě.

    targ1


    Náměstí Nowy Targ, jak ho Marek a Jan vidí dnes.

    Targ2


    (Zdroj: Fotopolska.eu)

  • 3. Část B – Co hezky voní, bude určitě dobré

    Marek a Jan dostali hlad. Následujte je do mléčného baru, což je unikátní místo, kde jsou servírována tradiční polská jídla, která pocházejí z dob komunismu.

    Venku byla docela zima. Kluci moc ráno nejedli, měli jen malou snídani a už dostali pořádný hlad. Marek navrhl, že si dají něco rychlého v jedné ze známých wroclawských jídelen.

    - Co to je vlastně za místo? – zeptal se Jan zvědavě, když restauraci uviděl.

    - No, říkáme tomu mléčný bar. Tenhle se jmenuje "Miś“, to znamená medvěd. Můžeš si tady dát spoustu tradičních jídel, většinou bezmasých. Tradice mléčných barů pochází z dob komunismu, kdy maso nebylo k dostání.

    Kluci vešli do baru. Byla tam dlouhá fronta, ale postupovala se docela rychle. Nejdřív museli zaplatit u pultu, dostali účet a potom postupovali k dalšímu pultu, kde dostali jídlo. Mléčný bar vypadal uvnitř docela obyčejně. Bylo tam poměrně dost stolů, další byly ještě venku a většina z nich byla obsazená. Vypadalo to, že lidem tam opravdu chutná.

    - A jaká jídla tady nabízejí? - zeptal se Jan a rozhlížel se, co ostatní lidé mají právě na talíři.

    - Tak třeba leniwe pierogi, kopytka, łazanki, pierogi ruskie, barszcz ukraiński, pomidorowa, je toho spousta. A jídlo tady je navíc levné, protože město přispívá na náklady.

    - Myslíš něco jako dotace?

    - Ano. Voní to hezky, ne?

    - To jo, jak že se jmenují ta jídla?


  • 4. Část C – Je to vůbec umění? Kulturní zakončení našeho výletu

    Podívejte se na obrázky trpaslíků. Jakou myslíte, že hrají ve Wroclawi roli?

    trp2trp1trp2trp2

    Podívejte se na tyto obrázky. Co myslíte, že mají společného?

    w1w2w3

    Jan a Marek ušli po městě pořádný kus cesty. Jak si prohlíželi další a další stavby, Jan už pomalu dostával představu o Wroclawi.

    - Zatraceně, tohle město má opravdu něco do sebe! Podívej se na tyhle budovy. Máma říká, že si to tady musíš projít jako turista, abys Wroclaw dokázal ocenit.

    - Co tím myslí? – zvedl Marek překvapeně obočí.

    - No, víš, že dokážeš ocenit i to ošklivé. Všude vidíš tyhle krásné, pastelově zbarvené nové fasády, moderní architekturu se všemi těmi zářícími skleněnými výplněmi a potom tohle – Jan ukázal na dvě postkomunistické budovy, které zrovna míjeli.

    - No ano, vypadají divně. Ale je vidět, že když už tady nějakou dobu jsi, tak dokážeš mnohem lépe ocenit historii tohoto města. Mám pravdu?

    - Slyšel jsem, že Nacisté úplně srovnali jedno náměstí v centru města se zemí, jen proto, aby tam vystavěli letiště. A prý odtud vzlétlo jen jedno jediné letadlo!  

    - Jo, myslím, že to bylo Grunwaldzké náměstí.

    - A co ti trpaslíci, co jsou tady všude v ulicích Wroclawi? Už jsme jich viděli alespoň tucet.

    - Já vlastně ani nevím, proč jsou tady. Nepodíváme se na internet?

    Kluci pokračovali dál na náměstí zvané Rynek, které je k Janovu překvapení mnohem hezčí než na starých novinových výstřižcích. Za chvilku objevili i trpaslíky a zjistili informace o jejich původu!