Topic outline

  • Modul 3: Nezapomenutelný víkend ve Studnici

    Studnice1studnice2

     (Foto: www.obecstudnice.cz s laskavým svolením)

    Stručný obsah příběhu

    Budete doprovázet zahraniční skupinu studentů programu Erasmus, kteří navštíví svou českou kamarádku Annu.  Rodina Anny žije na statku v malé vesničce jménem Studnice na Českomoravské vysočině. Tato vesnice je známá svou tradiční událostí, která se zde slaví už více než 700 let. Studenti ještě nevědí, co očekávat, pro ně i pro vás to bude obrovské překvapení. Plňte zadání na této stránce postupně od začátku a dozvíte se celý příběh!


    • I Pozvání

      Chiara z Itálie se svou nejlepší kamarádkou  Yarou z Brazílie, Onnim z Finska,  Alysiou z USA a Antoniem ze Španělska sedí v útulné kavárně v centru Brna, které je jedním z center studentského života v České republice. Toto místo je opravdu mimořádně rušné kvůli zkouškovému období. Všichni ještě čekají na Yasmin, jejich německou spolužačku, a na českou kamarádku Annu. Všichni jsou studenti Mobility programu, kteří na Masarykově univerzitě právě dokončují semestrální výměnu. "Ahoj! Čekáte dlouho? “zeptaly se Anna a Yasmin s tvářemi červenými od chladného únorového počasí. "Ani ne, právě jsme dorazili. “„ Poslouchejte! Co děláte příští víkend? “zeptala se Anna. "Nic zvláštního, proč? Máš něco v plánu?"

       “Chtěla bych vás pozvat na náš rodinný statek, zažijete tam něco úžasného. Příští pátek budeme zabíjet prase, je to taková česká tradice. Říkáme tomu “zabíjačka”. Vždycky se sejde celá rodina a kamarádi, takže budu mít radost, když přijedete taky. A musíte u nás zůstat do neděle, protože v sobotu u nás ve vesnici bude tradiční “masopust”. To je tradice, která se předává z generace na generaci snad už tisíc let. Dokonce byla zapsána do UNESCO seznamu nehmotného dědictví. Pojedete se mnou? Bude se vám to líbit, je to legrace.”

      “To zní skvěle!  Ano, už se nemůžeme dočkat, až to uvidíme!”

      “Promiň, Anno, ale víš přece, že já jsem veganka”, odpověděla Yasmin. “A taky mám příští pátek poslední zkoušku, musím ji udělat. Ale určitě dejte fotky na Instagram, abych se mohla taky podívat. Ale ne to zabité prase, prosím.”


    • II Cesta

      Abyste se dověděli, co se dělo dál, přečtěte si další část příběhu a udělejte následující cvičení. 

    • III Zabíjačka - nic pro vegany

      Brzy ráno se to na dvorku jen hemží lidmi, je tam celá rodina, několik kamarádů a taky řezník. Ještě než dorazili první návštěvníci, tak prase už bylo zabito rychlou ránou do hlavy a vykrveno. Krev se zachytila do velkého hrnce a hospodyně ji pečlivě rozmíchala. Bude se totiž dál používat do polévky a do jelit. Prase se potom položilo do velkých dřevěných necek. Řezník je celé posypal kalafunou a přelil vařící vodou, aby šly dobře oškrábat štětiny. Onni a Antonio pomáhali škrábat štětiny speciálním „zvonkem“. Prase zbavené štětin se pak pověsilo hlavou dolů na železný stojan zvaný triangl. Potom ho řezník rozřízl a vykuchal všechny vnitřní orgány. Dále se prase musí pečlivě umýt. Pak řezník odřízl hlavu, přední nohy a pupek. Každá část prasete má svoje využití. Například střeva a žaludek se používají pro plnění jitrnic a jelit, takže se musí opravdu pečlivě a několikrát umýt. A teď je čas jít do kuchyně.


    • IV V kuchyni

      Chcete vědět, co se dělo s našimi kamarády dál? Přečtěte si další část příběhu a udělejte cvičení.

      Kuchyně na statku je sice velká, ale teď vypadá spíš jako kuchyně v nějakém velkém hotelu, kde se to hemží kuchaři. Zatímco řezník se svými pomocníky měli plné ruce práce s nacpáváním jitrnic, vařením guláše a škvařením sádla, Anna se svou sestřenicí připravovaly tradiční koblihy. A kdy se v Čechách a na Moravě jí odpradávna koblihy? No ano, konečně je tajemství prozrazeno. Všechny tyhle dobroty se připravují na zítřejší tradiční Masopust.

      Tato událost se koná v okolí Hlinska každý rok na konci zimy. Po vesnici chodí veselý a barevný masopustní průvod. Účastníci průvodu v pestrobarevných maskách navštěvují jednotlivé domy a všem popřejí radost, zdraví, štěstí a dobrou úrodu.

      Historie této slavnosti sahá až do 13. století, ale podobné oslavy se konaly už mnohem dříve, jsou spojovány s pohanskými tradicemi ještě před příchodem křesťanství. Díky silné tradici, která se předává z generace na generaci, byla tato událost přidána do seznamu UNESCO nehmotného národního dědictví.

      Masopust, který původně trval 3 dny, začíná půstem 40 dní před velikonocemi. Svátek je pohyblivý, slaví se každý rok jinak (mezi 1. únorem a 7. březnem). V současnosti se masopust slaví v sobotu před postní nedělí.

      “Půjdeme do průvodu taky v maskách?” ptala se Alysia. “To by bylo super.”

      “Ne, to ne. Protože v maskách chodí v průvodu tradičně jen muži z vesnice. Ale na večerní tancovačku si určitě masky vezmeme“, řekla Anna. 


    • V Červení a černí

      Po vydatné snídani běžela Anna se svými kamarády na náves. Tam už bylo pěkně rušno. Dechovka vyhrávala tradiční písničky a staří i mladí muži z vesnice už byli oblečeni v barevných kostýmech. Kolem bylo spoustu přihlížejících, kteří se smáli, zpívali a povídali si. Počasí bylo docela chladné, tak se většina lidí zkoušela zahřát alespoň panáčkem slivovice, což je tradiční česká pálenka. V devět hodin ráno maska zvaná Slaměný zatroubil na volský roh tolikrát, kolik je v průvodu masek a procesí se dalo do pohybu. Bude to dlouhý den, protože celý průvod musí navštívit nejen všechny domy ve vesnici, ale taky v přilehlých osadách. Vynechají pouze domy, které jsou ve smutku a truchlí za zemřelého příbuzného. Začíná se u starosty, tam totiž maškary musí požádat o oficiální povolení zahájit průvod.

    • VI Porážení kobyly

      Poté co průvod dokončí obchůzku posledního domu, zatančí poslední tanec a vypije poslední sklenku slivovice, se všichni včetně přihlížejících sejdou před budovou bývalé školy. Zde se pak uskuteční závěrečný rituál – porážení kobyly. Soud a ortel nad bujnou a neposlušnou kobylou vyřkne jeden ze židů, který vyjmenuje všechny její hříchy a provinění, aby ji v závěru své řeči odsoudil k smrti. Kobyla, která stále pobíhá v kruhu svých pronásledovatelů, se snaží uniknout, ale nakonec je dostižena, stržena na nosítka, kde ji ras přetne žílu. Bezvládnou, na nosítkách ležící kobylu, vyzvednou na ramena přítomní turci a za zvuku pohřebního marše ji odnášejí. Kobyla však náhle obživne, vyskočí z nosítek, aby za všeobecného veselí a ryčné hudby odešla společně se všemi aktéry masopustu do hospody ke společné masopustní taneční zábavě.

      To si Anna a její kamarádi samozřejmě nenechali ujít. Tančili a bavili se až do půlnoci. Potom muzika zahrála sólo pro každou masku v průvodu. Nakonec se masky odstrojily, kostýmy se uschovaly do skříní, kde budou čekat do dalšího masopustu.

      PorazeniPorazeni2

      (Zdroj: www.obecstudnice.cz, s laskavým svolením)


    • VII Carnivale, Mardi Gras, Laskiainen a další

      Příští den v poledne se celá rodina spolu s Anninými kamarády sešla k obědu. Dali si výtečnou kuřecí polévku s domácími nudlemi a typické české jídlo: vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím.

      „Tak jak se vám líbil včerejší masopust?” zeptala se Annina matka s úsměvem

      „Bylo to naprosto úžasné, už se nemůžu dočkat, až o tom budu vyprávět doma kamarádům a rodině,” odpověděl Onni . „My taky slavíme před začátkem půstu, ale je to spíš něco jako oslava zimy.”

      “A my zase máme ve Spojených Státech Mardi Gras,” řekla Alysila a všichni si zbytek odpoledne povídali o karnevalových tradicích různých zemí.


    • VIII Konec

      Navečer se celá skupina Erasmus studentů vydala vlakem zpátky do Brna. Jejich německá kamarádka Yasmin už na ně čekala zvědavá na jejich zážitky z masopustu. I ona pro ně měla dobrou zprávu. Udělala poslední zkoušku!